ADAPTOGENY – SEZNAM, VLASTNOSTI,
VÝZKUM, HISTORIE
Díky používání adaptogenů se stále více lidí přesvědčuje, že je možné podpořit imunitu svého těla, energetickou hladinu a intelektuální schopnosti pomocí rostlin, které nám příroda nabízí.
Na druhou stranu přehnané příběhy o zázračných uzdraveních spojených s užíváním adaptogenů vzbuzují v mnoha lidech nedůvěru. Pouhé spojení s alternativní medicínou způsobuje, že účinky těchto bylin jsou zcela podceňovány.
Ve skutečnosti nejsou adaptogenní rostliny kouzelným lékem na všechny nemoci, ale základem zdraví a holistické podpory pro tělo i mysl.
Adaptogeny nejsou módní záležitostí, která by přišla z Dálného východu.
Nejsou jen další z řady doplňků, které podporují farmaceutický průmysl.
Nejsou marketingovou iluzí štěstí.
Adaptogeny s námi byly vždy, ale teprve nedávno jsme začali vidět jejich potenciál.
Vyberte si ten správný adaptogen pro vás. Udělejte si rychlý test.
SPUSTIT TESTCO JSOU ADAPTOGENY? (DEFINICE)
Adaptogeny jsou netoxické rostliny se specifickými účinky na lidské tělo a mysl. Prvořadou vlastností všech adaptogenů je eliminace účinků stresu a adaptace organismu na nepříznivé vnější podmínky.
V biologii v současnosti existují tři kritéria, která musí rostlina splňovat, aby mohla být klasifikována jako adaptogen. Podle těchto podmínek adaptogenní byliny:
-
jsou netoxické
Nesmí mít negativní vedlejší účinky na fyzické nebo duševní zdraví a nesmí být návykové.
-
poskytují nespecifickou reakci těla na stres
Použití adaptogenů umožňuje tělu efektivně fungovat tváří v tvář stresovým faktorům, aniž by ho připravily o zásoby životní energie. S tím úzce souvisí i holistický efekt - posílení imunity celého organismu a ne vliv na jeden konkrétní orgán či systém.Opačným příkladem mohou být látky jako kofein nebo např. amfetamin, které mohou také pomoci zvýšit adaptaci ke stresu, ale dlouhodobě vedou k vyčerpání energetických zásob v těle.
-
mají na organismus normalizační účinek
Na rozdíl od výše zmíněných stimulantů je působení adaptogenů založeno na obnovení přirozené rovnováhy organismu. Tento mechanismus lze popsat jako druh „přirozené inteligence“. Rostliny svým způsobem "cítí" to, co v těle chybí (nebo čeho je nadbytek) a snižují tyto disproporce.
Upravují tak správné fungování celého "systému" a obnovují fyziologickou rovnováhu (homeostázu).
Starověká historie
Podle historických pramenů používaly velké kultury Východu před tisíci lety tajemné, "kouzelné" rostliny, které měly obdařit muže silou hřebce a ženy plodností hodnou bohyně.
Rostliny, dnes známé jako adaptogeny, se těšily největší oblibě v oblastech, kde byly nejčastější, tedy v dnešní Číně, Indii a Íránu. V těchto kulturách byly považovány za posvátné. Na jejich základě vznikly unikátní elixíry určené pouze pro elitu: vládce a nejvyšší státní úředníky.
Nejen v zemích Dálného východu si však všimli potenciálu těchto unikátních rostlin. Víme také, že výhody adaptogenů využívaly sibiřské národy, některé africké kmeny a indiáni žijící v obou Amerikách.
Všichni lidé, kteří měli kontakt s těmito rostlinami, si byli vědomi jejich jedinečnosti. Nebyly snadno dostupné, protože většina z nich rostla ve vysokých horách nebo mokřadech v drsných klimatických podmínkách. Nejvzácnější druhy byly považovány za mýtický dar bohů.
Vládce jedné z největších mocností v dějinách lidstva – legendární Čingischán – si tyto unikátní rostliny oblíbil. Elixíry nazýval „božské elixíry“. Používal je osobně a sdílel je pouze se svou rodinou, nejvyššími armádními důstojníky a co je zajímavé, vojenskými koňmi.
Po jeho smrti recept na „božský elixír“ získali etničtí lidé žijící v pohoří Západní Sajany, pohoří na jihu Sibiře. Poté se dostal do rukou vysídlených lidí a nakonec se stal inspirací pro výzkum průkopníků v oblasti adaptogenů: vědců Nikolaje Lazareva a Israila Brekhmana. Dnes používáme stejný recept k výrobě Čaroděje.
ADAPTOGENY NA ZÁPADĚ
Za moderním boomem popularity adaptogenů stojí nejen popularizace ajurvédské medicíny, ale také sovětští vědci. Právě jejich výzkum se stal mostem, kterým se znalost těchto bylin začala šířit na Západ.
Vše začalo v roce 1943, kdy se Rada Lidových Komisařů rozhodla zahájit výzkum „zlepšujících látek“ pro vojáky, dělníky a sportovce.
Vědci začali při hledání tohoto „zázračného elixíru“ studovat různé látky. Zpočátku se pozornost soustředila především na hledání chemického vzorce, ale v 50. letech 20. století byla objevena určitá skupina rostlin vykazující mimořádně slibné vlastnosti. Pozornost vědců se od té doby soustředila na ně.
Bylo testováno téměř 4000 rostlin, z nichž 12 druhů vykazovalo neobvykle vysoké posilující vlastnosti na organismech savců. Říkalo se jim adaptogeny, protože jejich působení bylo založeno na zvyšování adaptability tváří v tvář obtížným podmínkám prostředí.
Výzkum byl natolik slibný, že v 60. letech 20. století byla při Nejvyšší vědecké společnosti zřízena samostatná vědecká jednotka - Institut adaptační fyziologie a farmakologie.
ADAPTOGENY VE STRAVĚ ASTRONAUTŮ
Samotné rostliny měly tak silný účinek, že bylo rozhodnuto je používat jako součást stravy astronautů při kosmických letech prováděných americkou agenturou NASA a ruským ROSKOSMOS.
Kdyby nebylo vesmírného průzkumu, adaptogeny by pravděpodobně nebyly tak široce a důkladně prozkoumány. Až do rozpadu SSSR v roce 1991 však zůstaly výsledky výzkumu utajeny.
Jednu z prvních oficiálních informací zveřejnil ve věstníku Institutu Biomedicínských Problémů (IMBP) Dr. Victor M. Baranov, ve kterém byly adaptogeny oficiálně doporučovány jako doplňky pro posádky během vesmírných letů.
Kosmonaut Valeri Polyakov, známý jako muž s nejdelším pobytem mimo oběžnou dráhu Země (437 dní na oběžné dráze, stanice Mir), potvrdil tuto informaci na sympoziu ve švédském Göteborgu v roce 1996 slovy:
Valeri Polyakov se během
mise Shuttle Discovery dívá z okna vesmírné stanice Mir. 8/01/1994 NASA
"Adaptogeny snižují únavu, zejména večer a během prodloužené pracovní doby kosmonautů. Také optimalizují schopnost odolávat změnám v plynné atmosféře kosmické lodi."
Valeri Polyakov
Na serverech NASA se pořádá školení Dr. Richardem P. Brownem z Kolumbijské univerzity s názvem „Adaptace na vesmírný let“, který také popisuje vlastnosti této skupiny rostlin, které podporují kosmonauty.
ADAPTOGENY POUŽÍVANÉ PROFESIONÁLNÍMI SPORTOVCI a olympioniky
Astronauti nejsou jedinou skupinou lidí vystavených silnému stresu a zvýšené námaze, pro kterou se použití adaptogenů ukázalo jako neocenitelná pomoc.
Pro zvýšení fyzického výkonu tyto bylinky využívají i profesionální sportovci a olympijští sportovci, např. ze Skandinávie, Číny, Ruska, Bulharska, Maďarska a Spojených států.
Adaptogeny byly k tomuto účelu poprvé použity na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Tehdy ruští sportovci, kteří během příprav na olympiádu vhodně doplňovali adaptogeny, získali až 99 medailí, z toho 50 zlatých. V medailovém pořadí se umístili bezkonkurenčně na prvním místě – druhé místo obsadily Spojené státy americké s 33 zlatými medailemi.
Při přípravě na olympijské hry v Atlantě až 150 olympioniků zastupujících Spojené státy oficiálně použilo směsi adaptogenů. USA tehdy všechny předčily a získaly 101 medailí, z toho 44 zlatých.
MODERNÍ Výzkum adaptogenů
Výzkum adaptogenů se nezpomaluje a dokonce nabírá na síle. Jsou v centru zájmu vědců, kteří objevují jejich další úžasné vlastnosti. V mnoha zemích doplňují farmakologické terapie a jsou uznávány konvenční medicínou.
V mezinárodní výzkumné databázi PubMed o nich můžete najít tisíce publikací.
Obecný termín „adaptogeny“ má v současné době 814 studií, přičemž nejvíce se jich objevilo v roce 2020. Oblíbenec sportovců, tedy rododendron horský, se nachází ve 1065 vědeckých publikacích. Na druhou stranu gotu kola, která se běžně používá v dermatologii, má za sebou již více než 1000 studií, včetně 44, které splňují zlatý standard.
Čísla u ostatních bylin vypadají podobně. Studie potvrzují nejen bezpečnost, ale i účinnost použití adaptogenů. Umožňují vám podrobněji porozumět mechanismu jejich fungování.
O placebo efektu již nemůže být řeč. Za účinky jsou zodpovědné procesy probíhající na buněčné úrovni.
Vyber si ten správný adaptogen pro tebe. Udělej si rychlý test.
SPUSTIT TESTVLASTNOSTI
Název „adaptogen“ pochází z latinského slovesa adaptare, což znamená „přizpůsobit se“.
Tento termín popisuje nejdůležitější vlastnost těchto mimořádných rostlin, kterou je posílení adaptační schopnosti těla v nepříznivých podmínkách.
Adaptogeny působí na tělo na buněčné úrovni a podporují jeho odolnost vůči stresu, psychickému i environmentálnímu (způsobeného např. nevhodnou stravou, volnými radikály, zářením, znečištěním ovzduší).
Ukazují potenciál podporovat ochranu před oxidačním stresem.
Díky tomu postupně udržují přirozenou imunitu těla a umožňují zachovat mladistvý vzhled.
Systémově používané podporují nejen celkovou kondici a odolnost organismu, ale i regeneraci organismu. Všechny tyto účinky jsou založeny na hlavním principu působení adaptogenů – udržování stavu rovnováhy. Je to ona, kdo vám umožňuje udržovat si zdraví, kondici a pohodu.
Vysvětlení tohoto mechanismu, který je v současnosti ve vědecké komunitě nejrozšířenější, spočívá v tom, že adaptogeny fungují tak, že stimulují nespecifickou stresovou reakci těla prostřednictvím osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (tzv. osa HPA). .
Různé aktivní složky nacházející se v adaptogenech ovlivňují imunitní systém prostřednictvím neuroendokrinního systému a mnoha metabolickými cestami pozitivně ovlivňují naše zdraví a pohodu.
Adaptogeny mohou podporovat mozek, nervy, endokrinní žlázy (hypofýza, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledvinky, brzlík, epifýza, slinivka, vaječníky a varlata) a imunitní systém. Vše závisí na konkrétní rostlinné složce.
Přestože věda stále plně nerozumí mechanismu účinku adaptogenů, jsou účinně využívány v tradicích různých kultur již několik tisíc let. Starověké komunity, žijící v souladu s přírodou, prostě z vlastní zkušenosti věděly, že tyto rostliny fungují.
Síla adaptogenu však závisí na řadě faktorů: stáří rostliny, její kvalita, forma extraktu, dávkování atd. Naštěstí kolektivní znalosti, za které vděčíme stovkám generací našich předků, nám říkají, jak tyto rostliny používat k dosažení maximálních požadovaných účinků.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY A KONTRAINDIKACE
Dosud nebyly hlášeny žádné vedlejší účinky konzumace adaptogenů. Stojí za to připomenout, že jedním z kritérií kvalifikujících danou rostlinu do skupiny adaptogenů, je její neškodnost.
Adaptogeny se však nedoporučují:
- s některými léky (chcete užívat adaptogeny a užíváte léky? Napište nám na info@mothersprotect.com, budeme k vaší situaci přistupovat individuálně)
- s antidepresivy
- s alkoholem (při časté konzumaci – občasná konzumace není problém)
- těhotným ženám
- kojícím ženám (kromě Královny)
- lidem, kteří jsou alergičtí na některou ze složek obsažených v přípravku.
Seznam adaptogenů
AŠVAGANDA
Jedna z nejoblíbenějších složek v „adaptogenech“ - přírodních produktech, které udržují tělesnou a duševní rovnováhu. Podporuje odolnost vůči stresu a udržuje optimální hladinu energie. Pochází z indické oblasti. Kořen této rostliny je nejbohatší na účinné látky. Doporučeno pro vystresované a zaneprázdněné lidi a taky sportovce.
MARALÍ KOŘEN
Tato rostlina podporuje adaptaci těla a umožňuje mu udržovat normální hladinu energie a vitality. Je hlavní složkou směsi Čaroděj. Nachází se v nehostinných oblastech Sibiře. Oddenek a kořen mají v bylinkářství hodnotu. Ocení jej zejména profesionální sportovci, ale také lidé, kteří pracují hlavou.
SCHISANDRA
Červené plody této rostliny jsou bohaté na účinné látky. Schisandra podporuje zdraví, mimo jiné: podporou ochrany buněk před oxidativním stresem. Rostlina se vyskytuje v Číně a Koreji, kde se jí říká „ovoce pěti chutí“ a je široce používána v místní tradiční stravě.
ZLATÝ KOŘEN
Podporuje nervový systém, kognitivní funkce a pohodu. Podporuje správnou činnost srdce a celého oběhového systému. Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), známá také jako „arktický kořen“, roste vysoko v horách Asie a Evropy. Byl popsán již v 1. století našeho letopočtu! Funguje dobře pro zaneprázdněné lidi, kteří potřebují ve svém životě dbát o svou vitalitu a duševní zdatnost.
KOŘEN MACA (MACA PERUÁNSKA)
Kořen adaptogenní rostliny maca byl po staletí používán národy žijícími na území dnešního Peru. Je součástí produktu Královna, která je navržená pro ženy v různých fázích zralosti.
GOTU KOLA
(Centella Asiatica) je známá především pro podporu kognitivních funkcí, a proto ji oceňují lidé, kteří pracují mentálně. Gotu Kola zároveň pečuje o zdraví oběhového systému a srdce. V Číně se doporučuje i starším lidem. Bylina se využívá především jako bylinná surovina – zelená nadzemní část.
Vyberte si ten správný adaptogen pro vás. Udělejte si rychlý test.
SPUSTIT TESTVĚDECKÉ STUDIE
Po roce 1960 byly v Ústavu adaptační fyziologie a farmakologie provedeny stovky studií, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí. Tyto studie měřily reakci těla na nepříznivé podmínky, jako je vysoká teplota, hluk nebo dlouhodobá a intenzivní fyzická aktivita.
Pod vlivem suplementace adaptogenem bylo pozorováno nejen zvýšení odolnosti vůči výše uvedeným faktorům, ale také zlepšení koncentrace, kognitivních schopností a citlivosti smyslů (např. sluchu), efektivity a kvality práce. Výsledky výzkumu potvrdily schopnost těchto rostlin podporovat imunitu jak v případě vystavení intenzivním stresovým podnětům, tak při zvýšené sportovní aktivitě. Nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky.
V následujících studiích byly doplňky z adaptogenních rostlin podávány lidem patřícím do specifické profesní skupiny a vystaveným různým typům fyzického stresu:
Skupina respondentů: olympijské týmy a další sportovní týmy během tréninku a soutěže,
Výsledek: Větší výdrž a zotavení, zvýšená spotřeba kyslíku a lepší výkon;
Skupina respondentů: 1000 důlních dělníků na Sibiři,
Výsledek: Výskyt chřipkové epidemie klesl o 66 procent;
Skupina respondentů: 1 200 řidičů dálkových kamionů,
Výsledek: Nárůst produktivity, výskyt chřipky klesl o 30 procent;
Skupina respondentů: 14 000 pracovníků automobilky.
Výsledek: 30procentní snížení symptomů stresu, jako je únava, nespavost a úzkost; 40procentní snížení výskytu srdečních chorob a abnormálního krevního tlaku.
Byly také studovány reakce lidí podstupujících léčbu rakoviny farmakologickými látkami:
Skupina respondentů: 107 pacientů užívajících léky na rakovinu žaludku.
Výsledek: o 50 procent menší poškození imunitního systému, což umožňuje 50 procentní snížení účinné dávky podaného léku.
Nejnovější výzkumy provedené ve vědeckých centrech po celém světě potvrzují výsledky této práce – adaptogeny holisticky posilovaly organismy subjektů bez ohledu na stresory, kterým jsou vystaveny.
KDE KOUPIT A CO SI VYBRAT?
V současné době je stále více obchodů a výrobců nabízejících adaptogenní rostliny.
Na co byste si měli dát pozor při rozhodování o koupi tohoto typu doplňku?
Adaptogeny jsou dnes na trhu široce dostupné ve třech formách:
- prášky
- kapsle
- kapky (tekutá forma)
Forma, kterou z výše uvedeného vybereme, má velký význam v kontextu kvality a biologické dostupnosti adaptogenů.
Vědecké výzkumy a názory tisíců zkušených uživatelů adaptogenních rostlin shodně uvádějí kapky
(tekutá forma) jako nejlépe vstřebatelnou formu, ve které můžeme adaptogeny přijímat.
Prvním a mimořádně významným argumentem v tomto ohledu je skutečnost, že naprostá většina výzkumů je vedena s použitím adaptogenů v kapalné formě. To znamená, že si nemůžeme být jisti, že účinky běžně uváděné v souvislosti s některou z adaptogenních rostlin (např. ashwagandha) skutečně nastanou, když se rozhodneme koupit adaptogeny ve formě kapslí nebo prášku.
Za druhé, kapky adaptogenu, které jsou dnes dostupné na polském trhu, neobsahují žádné toxické látky, konzervanty, umělé vůně nebo zvýrazňovače chuti. Díky tomu si můžeme být jisti, že se při rozhodování pro tuto formu zaměřujeme na nejvyšší kvalitu a co nejviditelnější účinky těchto unikátních bylin.
Třetím problémem je standardizace, což je proces umělé laboratorní izolace tzv. účinných látek adaptogenů a zvyšování jejich koncentrace na úkor jiných tzv. sekundární přísady. Problémem je zde fakt, že ve skutečnosti si dnes nikdo není jistý, která ze složek obsažených v adaptogenech je ta „aktivní“.
Bylinkáři a naturopaté se shodují, že pouze extrakt obsahující celou řadu složek přirozeně se vyskytujících v rostlině, je schopen nám zaručit široké spektrum účinků, které od adaptogenů očekáváme.
Za zmínku stojí, že pro zmiňovanou izolaci některých složek na úkor jiných se používají vysoce toxické
a často karcinogenní látky, nejčastěji vyhazované do moří a oceánů a jejichž stopová množství se také nacházejí
ve finálních produktech určených k prodeji. Adaptogeny v kapkách dostupné dnes na polském trhu
nejsou standardizovány.
Pokud nás zajímá, jakou sílu přípravku volíme, vyplatí se věnovat pozornost extrakčnímu koeficientu. Je to poměr celkové koncentrace dané látky v organické fázi k její celkové koncentraci ve vodné fázi. (zdroj: www.fis.agh.edu.pl).
Nejžádanější poměr je 1:1.
Při rozhodování o koupi adaptogenů bychom měli zvážit i specializaci výrobce. Často se stává, že firma vyrábějící adaptogeny vyrábí i vitamíny, proteiny, spalovače tuků a další doplňky stravy, což může zpochybňovat kvalitu adaptogenů vycházejících z takovéto výrobní linky. Už dlouho se ví, že ty nejlepší ryby můžeme jíst u moře a Olomoucké syrečky z Hanácka.
Vyber si ten správný adaptogen pro tebe. Udělej si rychlý test.
SPUSTIT TESTSEZNAM VYBRANÝCH PUBLIKACÍ A VÝZKUMU
Choudhary D, Bhattacharyya S, Bose S. Efficacy and Safety of Ashwagandha (Withania somnifera (L.) Dunal) Root Extract in Improving Memory and Cognitive Functions. J Diet Suppl. 2017
Langade D, Thakare V, Kanchi S, Kelgane S. Clinical evaluation of the pharmacological impact of ashwagandha root extract on sleep in healthy volunteers and insomnia patients: A double-blind, randomized, parallel-group, placebo-controlled study. J Ethnopharmacol. 2021
Paocharoen V. The efficacy and side effects of oral Centella asiatica extract for wound healing promotion in diabetic wound patients. J Med Assoc Thai. 2010
Gannon JM, Brar J, Rai A, Chengappa KNR. Effects of a standardized extract of Withania somnifera (Ashwagandha) on depression and anxiety symptoms in persons with schizophrenia participating in a randomized, placebo-controlled clinical trial. Ann Clin Psychiatry. 2019 May;31(2):123-129. PMID: 31046033.
Zenico T, Cicero AF, Valmorri L, Mercuriali M, Bercovich E. Subjective effects of Lepidium meyenii (Maca) extract on well-being and sexual performances in patients with mild erectile dysfunction: a randomised, double-blind clinical trial. Andrologia. 2009
Yan, T. et al. “Antidepressant-like effects and cognitive enhancement of Schisandra chinensis in chronic unpredictable mild stress mice and its related mechanism.” Scientific reports vol. 7(1), 31 Jul. 2017
Gubchenko, P.P. and N.K. Fruentov. Comparative Study of the Effectiveness of Eleutherococcus and Other Plant Adaptogens as Remedies for Increasing the Work Capacity of Flight Personnel. New Data on Eleutherococcus: Proceedings of the 2nd International Symposium on Eleutherococcus (Moscow, 1984). Vladivostok. Far East Academy of Sciences of the USSR, 1986, 240.
Asano, K., T. Takakhsi, K.H. Kugo, M. Kuboyama. The Influence of Eleutherococcus on Muscle Work Capacity in Humans. New Data on Eleutherococcus: Proceedings of the 2nd International Symposium on Eleutherococcus (Moscow, 1984). Vladivostok. Far East Academy of Sciences of the USSR, 1986, 166.
Brekhman, I.I. Eleutherococcus, Leningrad: Nauka, 1968.
Schezin, A.K., V.I. Zinkovich, and L.K. Galanova. Eleutherococcus in Prevention of Influenza, Hypertonia and Ischemia in Drivers of the Bolzhsky Automobile Factory. New Data on Eleutherococcus: Proceedings of the 1st International Symposium on Eleutherococcus (Hamburg, 1980). Vladivostok. Far East Academy of Sciences of the USSR, 1981, 93.
Brekhman, I.I., I.V. Dardymov. New Substances of Plant Origin which Increase Nonspecific Resistance. Annual Review of Pharmacology, v.9.1969,
A. Lebedev. On the Pharmacology of Schizandra Chinensis. Materials for the Study of Ginseng and Schizandra Chinensis, Issue 3. Leningrad, 1958, 170.
Kurkin, V.A. and G.G. Zapesochnaya. Chemical Composition and Pharmacological Properties of Rhodiola Rosea. Khimiko-Garmatsevtichesky Zhurnal (Chemical Pharmaceutical Journal), 20(10). 1986. 1231-1244.
Saratikov, A.S., and E.A. Krasnov. Rhodiola Rosea is a Valuable Medicinal Plant. Tomsk, 1986, 85.
Wahlstrom, Mikael. Adaptogens: Natures Key to Well-Being. Goteborg; Skandinavisk Bok, 1987.
Blokhin, B.N. The Influence of Eleutherococcus Root and Leaf Extract on Human Work Capacity under Static and Dynamic Workloads. Eleutherococcus and Other Adaptogens from Far East Plants. Vladivostok: Siberian Department of the Academy of Sciences of the USSR. 1966, 191.
Brekhman, I.I. & Dardymov, I.V. „New substances of plant origin which increase nonspecific resistance,” Annu Rev Pharmacol, 9: 419-30, 1969.
Wichtl, M. Herbal Drugs and Phytopharmaceuticals: A Handbook for Practice on a Scientific Basis: 237. Bisset, N. Ed. Stuttgart, Germany: Medpharm Scientific Publishers, 1995.
Farnsworth, N.R., et al. „Siberian ginseng (Eleutherococcus senticosis): Current status as an adaptogen,” Econ Med Plant Res, 1: 156-215, 1985.
Ghosal, S., et al. „Immunomodulatory and CNS effects of sitoindosides IX and X, two new glycowithanolides from Withania somnifera,” Phytother Res, 3(5): 201-6, 1989.
Bhattacharya, S.K., et al. „Anti-stress activity of sitoindosides VII and VIII, new acylsterylglycosides from Withania somnifera,” Phytother Res, 1(1): 32-37, 1987.
Cyong, J. „A pharmacological study of the anti-inflammatory activity of Chinese herbs. A review,” Acupunct Electro-Ther, 7: 173-202, 1982.
Andallu, B., and B. Radhika. “Hypoglycemic, Diuretic, and Hypocholesterolemic Effect of Winter Cherry (Withania somnifera, Dunal) Root.” Indian Journal of Experimental Biology 38, no. 6 (2000): 607–9.
Arushanian, E., O. Baida, et al. “Effect of Eleutherococcus on Short-Term Memory and Visual Perception in Healthy Humans.” Eksperimental’naia i Klinicheskaia Farmakologiia 66, no. 5 (2003): 10–13.
Azizov, A., R. Fulla, and A. Chubarova. “Effects on Leuzea Tincture and Leveton on Hormonal Immunity of Athletes.” [In Russian.] Eksperimental’naia i Klinicheskaia Farmakologiia 60, no. 5 (1997): 47–48.
Barker, Jason, and Chris Meletis. “Chronic Fatigue Syndrome: Treatment from an Adaptogenic Perspective.” Townsend Letter for Doctors and Patients, February 2004: 66–68.
Brekhman, Israel. “A New Medicinal Plant of the Family Araliaceae—The Spiny Eleutherococcus.” Izv Sibir Otdel, (USSR) 9 (1960): 113–20.
Cicero, A., G. Derosa, et al. “Effects of Siberian Ginseng (Eleutherococcus senticosus maxim.) on Elderly Quality of Life: A Randomized Clinical Trial.” Archives of Gerontology and Geriatrics Supplement 9 (2004): 69–73.
De Bock, K., B. Eijnde, et al. “Acute Rhodiola rosea Intake Can Improve Endurance Exercise Performance.” International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism 14, no. 3 (2004): 298–307.
Gao, Q., G. Wu, and D. He. “Effect of Cordyceps sinensis on the Th1/Th2 Cytokines in Patients with Condyloma Acuminatum.” [In Chinese.] Zhong Yao Cai 23, no. 7 (2000): 402–4.
Gong, Z., Y. Dai, et al. “The Effect of Radix Pseudostellariae from 8 Habitats on Spleen-Deficiency and Immunologic Function.” Zhong Yao Cai 24, no. 4 (2001): 281–82.
Guan, Y., Z. Hu, and M. Hou. “Effect of Cordyceps sinensis on T-lymphocyte Subsets in Chronic Renal Failure.” [In Chinese.] Zhongguo Zhong Xi Yi Jie He Za Zhi 12, no. 6 (1992): 323, 338–39.
Ibatov, A. “The Use of a Decoction of the Rhizome of Leuzea carthamoides for Treatment of Alcoholics with Depressive States.” [In Russian.] Zhurmal Nevropatologii i Psikhiatrii Imeni 95, no. 4 (1995): 78–79.
Kuppurajan, K., S. Rajagopalan, et al. “Effect of Ashwagandha (Withania somnifera dund.) on the Process of Aging in Human Volunteers.” Journal of Research on Ayurveda and Siddha 1 (1980): 247–58.
Lai, S. W., J. H. Lin, et al. “Influence of Ganoderma lucidum on Blood Biochemistry and Immunocompetence in Horses.” American Journal of Chinese Medicine 32, no. 6 (2004): 931–40.
Panossian, Alexander, and H. Wagner. “Stimulating Effect of Adaptogens: An Overview with Particular Reference to Their Efficacy Following Single Dose Administration.” Phytotherapy Research 19 (2005): 819–38.
Panossian, Alexander, G. Wikman, and H. Wagner. “Plant Adaptogens III, Earlier and More Recent Aspects and Concepts on Their Mode of Action.” Phytomedicine 6, no. 4 (1999): 287–99.
Panossian, Alexander, A. Oganessian, et al. “Effects of Heavy Physical Exercise and Adaptogens on Nitric Oxide Content in Human Saliva.” Phytomedicine 6, no. 1 (1999): 17–26.
Rege, N., U. Thatte, and S. Dahanukar. “Adaptogenic Properties of Six Rasayana Herbs Used in Ayurvedic Medicine.” Phytotherapy Research 13, no. 4 (1999): 275–91.
Shevtsov, V., B. Zholus, et al. “A Randomized Trial of Two Different Doses of a SHR-5 Rhodiola rosea Extract Versus Placebo and Control of Capacity for Mental Work.” Phytomedicine 10, no. 2–3 (2003): 95–105.
Stansbury, Jill. “Adrenal-Thyroid-Gonadal Triad.” In Medicines from the Earth Proceedings. 125–34. Brevard, NC: Gaia Herbal Research Institute, 2005.
Wagner, H. “Immunostimulants and Adaptogens from Plants.” In Phytochemistry of Medicinal Plants, edited by John T. Arnason, Rachel Mata, and John T. Romeo. New York: Plenum Press, 1995.
Wagner, H., H. Hikino, and N. Farnsworth, eds. Economic and Medicinal Plant Research. Vol. 1. Orlando, FL: Academic Press, 1985.
Wagner, H., H. Norr, and H. Winterhoff. “Plant Adaptogens.” Phytomedicine 1, no. 1 (1994): 63–76.
Wagner, H., et al. “Drugs with Adaptogenic Effects for Strengthening the Powers of Resistance.” Zeitschrift fur Phytotherapie 13 (1992): 42–54.
Wallace, Edward. “Adaptogenic Herbs: Nature’s Solution to Stress.” Nutrition Science News, 1998.
Winston, David; Maimes, Steven (2007-03-22). Adaptogens: Herbs for Strength, Stamina, and Stress Relief . Inner Traditions/Bear & Company.
Yardley, Katolen. “The Role of Herbal Adaptogens for Human Immuno-Deficiency Virus (HIV), Cancer, and Chronic Illness.” Vancouver: Katolen Yardley, 2004.
Yuen J., and M. Gohel. “Anticancer Effects of Ganoderma lucidum: A Review of Scientific Evidence.” Nutrition and Cancer 53, no. 1 (2005): 11–17.